1.2. Pravěk

Úvod do pravěku

Pravěk je nejdelší a nejstarší úsek v dějinách lidstva. Za počátek pravěku považujeme přibližný výskyt prvního živočišného předchůdce člověka (asi 3 milióny let před Kr.). Zánik pravěku souvisí se vznikem staroorientálních států a vznikem písma (4. tisíciletí před Kr.), v Evropě však až v prvním tisíciletí před naším letopočtem. Věda zabývající se výzkumem pravěkého období dějin se nazývá prehistorie, její pomocnou vědou zabývající se hmotnými prameny je archeologie.

Způsoby periodizace pravěku

Pravěk rozdělujeme několika způsoby. Nejznámějším způsobem periodizace pravěku je podle materiálu, známe však také rozdělení podle způsobu obživy, podle používané technologie či podle uspořádání společnosti.

Jako první zde zmíníme archeologickou periodizaci pravěku – ta pravěk dělí podle materiálu, ze kterého se vyráběly nástroje. Jejím základem je Thomsenova trojdobá periodizace z roku 1836. Toto rozdělení dělí pravěk na 3 období, a to dobu kamennou, dobu bronzovou a dobu železnou, přičemž doba kamenná se dále dělí na paleolit, mezolit, neolit a eneolit; doba bronzová na starší, střední a mladší; a doba železná na starší (halštatské období) a mladší (období laténské).

Druhým způsobem dělení pravěku podle způsobu obživy. Podle té se pravěk rozděluje na dvě etapy. V prvním období se předchůdce člověka živil přisvojovacím způsobem (přisvojovací hospodářství) (9. – 7. tis.) , druhé období bysme pak mohli nazvat produktivním hospodářstvím, protože člověk se již jen neživil tím, co mu poskytne příroda, ale také tím, co sám vyrobí.

Třetí periodizace pravěku je podle technologie, kterou pračlověk používal. Tímto způsobem se pravěk dělí na tři etapy, a to na přizpůsobení přírodních výtvorů, štípanou industrii a na hlazenou a vrtanou industrii.

Jako poslední periodizaci pravěku uveďme rozdělení podle uspořádání společnosti, a to na stádo (tlupu), rodové uspořádání a rozpad rodové společnosti, přičemž rodové uspořádání se může ještě dále dělit na matriarchát a patriarchát podle vedoucího postavení muže či ženy v rodině.

PRAVĚK– VZNIK  A  VÝVOJ  ČLOVĚKA

  • nejdelší etapa dějin, období archeologických kultur do zavedení písma, studuje vývoj člověka a lidské společnosti od jejího vzniku do počátku starověku ( 3 000 000 let až 3 000 let př. K.)
  • archeologie
    • věda o nejstarších dějinách lidstva

Periodizace podle materiálu ze kterého člověk vyráběl nástroje

  1. doba kamenná 3 500 – 750 let př. K.
    1. paleolit = starší doba kamenná od vzniku člověka do 10 tis. př.K.
    2. mezolit = střední doba kamenná 10. tis.- 7.tis. př. K.
    3. neolit = mladší doba kamenná 7. tis.- 5 200 let př. K.
    4. eneolit = pozdní doba kamenná 5 200- 3 500 let př. K.
  2. doba bronzová 
  3. doba železná přelom letopočtu – 400 po K.
    1. období halštatské = starší  750 – 400 př. K.
    2. období laténské = mladší  400 – počátek našeho letopočtu
  4. doba římská

Periodizace podle způsobu opatřování potravy

  1. přisvojovací období = doba kočovnictví do vzniku zemědělství, paleolit až mezolit závislost na přírodě – plody, kořínky, lov, rybolov
  2. výrobní období = neolit až závěr pravěku

Vývoj člověka

  • čtvrtohory = hominizace , trvala přes 2 miliony let napřimování postavy a chůze po zadních končetinách vývoj ruky jako orgánu práce ústup zvířecího vzezření obličeje růst objemu mozku vznik řeči

Homo habilis = člověk zručný 3 000 000 let př. K. vědomé používání a zhotovování nástrojů artikulované zvuky obratný, schopný,120 – 125 cm vysoký, 40kg

Homo erektus = člověk vzpřímený 2 000 000 let př. K. 160 – 165 cm, větší obsah mozkovny výroba hrubě opracovaných kamenných nástrojů, znalost ohně

Homo sapiens = člověk rozumný 400 000 let př. K.- pračlověk vysoká pracovní schopnost, nástroje z pazourku nebo z křemene, úštěpy rozdělávání ohně,rychlejší duševní vývoj jeskyně Šipka u Štramberka, jeskyně Kůlna v Moravském krasu

Homo sapiens sapiens = člověk dnešního typu 40 000 př. k. vysoký, urostlý – 170 – 180 cm, mohutná atletická postava velká lebka, vyklenuté čelo zdatný lovec, pěstní klíny, poměrně souvislá řeč, počátky prvotního umění Věstonice, Mikulov, Pavlov, Macocha

PALEOLIT

  • nejstarší doba kamenná (3 mil. – 10 000 př.n.l.)
  • střídání dob ledových s dobami meziledovými
  • kořistnické hospodářství (lov a sběr)
  • štípané kamenné nástroje – pěstní klíny, úštěpy, škrabadla, drásadla
  • hlavní materiál: kámen (pazourek a křemen), rohovina, mamutovina
  • zvířata, jimiž se živili: mamut, tur, bizon, jelen, srnec, daněk
  • umění paleolitu: jeskynní malby (Lascaux – Francie, Altamira – Španělsko), výtvory z pálené hlíny (plastiky žen např. Věstonická Venuše)

MEZOLIT

  • střední doba kamenná (10 000 – 5000 př.n.l.)
  • oteplení = rozšíření lesů a lesostepí
  • lovecké skupiny se pohybovaly v loveckých revírech
  • využití luku a šípu (nejdříve hladké, později ozubené hroty), kopí, harpuny, bumerangu, sítí
  • využití kanoí – monofily – z jednoho kusu vydlabaného kmene
  • člověka doprovází pes
  • chov dobytka a počátky zemědělství v oblasti „úrodného půlměsíce“ – Středomoří, Mezopotámie
  • závěrečná fáze kořistnického (přisvojovacího) hospodářství a počátky zemědělské výroby (ovšem na některých místech dodnes pozůstatky lovecko – sběračských společností)
  • lovecké skupiny již neputovaly za stády, ale pohybovaly se v loveckých revírech

NEOLIT

  • mladší doba kamenná (8000 – 5000 př.n.l.)
  •  zemědělství více rozvinuto
  • vznik nového způsobu života = usazování se na jednom místě a zakládání obilných polí
  • objevují se nové plodiny – divoce rostoucí pšenice a ječmen
  • zrnka obilí opražena a skladována ve vypálených jamách
  • nástroje: srpy, sekery, klíny kamenné mlýnky k drcení zrna

VZNIK ZEMĚDĚLSTVÍ

Neolitická revoluce = 8000 – 4000 př.n.l.
  • tkaní textilií (vlna, len) – primitivní tkalcovské stavy
  • domestifikace (zdomácnění zvířat) – vepř, kozy, ovce
  • první pevné domy (nejdříve kruhovité, později obdélníkové)

ENEOLIT

  • pozdní doba kamenná, ve Středomoří nazýván CHALKOLIT (5000 – 3000 př.n.l.)
  • šířil se nový materiál – měď (kov) = šíří se znalost metalurgie – získání kovu z rudy
  • moderní etapa výrobního hospodářství, kdy se podařilo vyrobit tzv. nadprodukt (část přebývající potravy
  • vznikl prvních řemesel
  • rozšíření dálkového obchodu – obchod má směnný charakter (jantar, měď, sůl, kožešiny, obilí, dobytek)
  • v zemědělství dřevěné oradlo tažené dobytkem – má podobu dřevěného hák
  • využití zavlažování
  • další vymoženost eneolitu: kolo a vůz
  • nejstarší kolo doloženo ze sumerských piktogramů (3500 př. n.l.) v Mezopotámii
  • ve společnosti roste význam muže – patriarchát
  1. Kultura s nálevkovitými poháry (Stř. Evropa)
    • zobákovitá hrdla, připomínají nálevku
    • pohřby těl ve skrčené poloze na boku s mohylovými násypy
  1. Kultura se šňůrovou keramikou (oblast Východní Evropy)
    • hroby vybaveny sekeromlaty, keramickými poháry, mnohdy celými vozy
    • ženy ve skrčené poloze tváří k jihu
    • muži ve skrčené poloze tváří k severu
  1. Kultura se zvoncovými poháry (Jižní Španělsko)
    • tvar nádoby připomíná obracený zvonek

Doba bronzová

  • 2200 – 750 př.n.l.
  • bronz = měď + cín (slitím) – poměr 1:10 = slitina tvrdší než měď
  • rudy obsahující měď a cín: malachit a kasiterit
  • výroba: meče, dýky, kopí, srpy, sekery, přilby, šperky, ozdoby (jehlice)
  • zpracování kovů vyžadovalo zkušenosti = specializace a vznik různých řemesel:
  • hutnictví, kovotepectví (výroba šperků), hornictví, kovolitectví

Odlévání na „ztracenou formu“ – výrobek vymodelován z vosku, obalen hlínou, vypálen – vznikla forma na bronz – po vychladnutí bronzu se forma musela rozbít = nenávratně ztracená

  1. Starší doba bronzová

Egejská oblast vždy vyspělejší. Stř. Evropa s ní udržuje obchodní styky

  • dovážejí se bronzové hřivny (200g)
 Únětická kultura
  • vyspělá a bohatá společnost
  • domy s kůlovou konstrukcí
  • kvalitní vypalovaná keramika, povrch nádob leštěn , typický tvar – koflík
  • zemřelí ve skrčené poloze, první rakve z kmene stromů
  1. Střední doba bronzová

  • zhoršení klimatických podmínek pro zemědělství
  • základ společnosti tvořily kmenové svazy, v čele mocní náčelníci
Mohylová kultura
  • nad hrobem navršeny mohylové násypy
  1. Mladší doba bronzová

  • rozsáhlá pohřebiště až s 1000 hroby
  • pohřby žárové (zemřelí spalováni na pohřební hranici, popel nasypán do hrobové jámy nebo do keramické nádoby – popelnice = kultura popelnicových polí)
  • víra v množství bohů (Slunce, Měsíce, hvězd, úrody, vody, ohně, řemesel)
  • kultovní předměty : bronzové nádoby v podobě vozů

Kultury doby bronzové:

  1. únětická (stř.Evropa)
  2. mohylová (stř.Evropa)
  3. knovízská (Praha)
  4. milavečská (již. Čechy)
  5. popelnicových polí
  6. maďarovská
  7. otomanská (Mezopotámie)
  8. kimmerská (Azovské moře, záp. Asie)

Utváření pravěkých národů

  • hovořili společným  indoevropským jazykem
  • Germáni – na severozápadě
  • Baltové – při Baltu
  • Keltové – západní a střední Evropa
  • Venéti (Italikové) – Itálie
  • Slované – mezi Karpaty a Dněprem
  • Ilyrové a Trákové – Balkán
  • Foiničané a Řekové – Středomoří

Doba železná

  1. Období halštatské (750 – 450 př.nl.)
  2. Období laténské (450 – přelom letopočtu)
  • výrobci nářadí potřebovali stále více surovin – bronzu nedostatek = počátky využívání železa
  • pece na tavení železa stavěny z jílu, při tavbě rudy se využívalo dřevěné uhlí a do ohně se vháněl vzduch dmýchacími měchy

Halštatská kultura

  • podle města Hallstatt u Salzburku – nalezeno rozsáhlé a bohaté pohřebiště: železné nástroje – sekyry, srpy, kosy, nože, dláta, radlice, ovčácké nůžky, meče…
  • ve válečnictví stoupl význam koně
  • v tomto období se začíná chovat kur domácí
  • nové řemeslo: kolářství – dvou a čtyřkolové vozy – kola s loukotěmi
  • nejznámější kultura: Blanská
  • významná naleziště: Byčí skála, Závist nad Zbraslaví

Laténská kultura

  • podle naleziště La Tene ve Švýcarsku
  • do popředí se dostali keltské kmeny, které organizovaly odvážné výboje do antických oblastí
  • na území Čech sídlil kmen Bójů – podle něj pojmenování Čech – Bohemia
  • keltové byli výborní řemeslníci – pracovali se železem, s bronzem, drahými kovy a sklem
  • zruční kováři
  • obilí mleli v kruhových rotačních mlýncích
  • jako první ve stř. Evropě využívali hrnčířský kruh
  • razili si vlastní mince

Obydlí Keltů:

  • vesnice
  • řemeslnické středisko
  • oppida – mohutně opevněná střediska řemeslné výroby, obchodu, náboženství i vojenské moci = keltské opevněné město

Opevnění tvořila kamenná hradba prokládaná vaznými trámy. Před hradbou mohutné příkopy. Vstup do hradiště tvořily složité brány. Nejznámější oppida u nás: Závist nad Zbraslaví, Strakonice, Hostýn…

Náboženství Keltů:

  • věřili v řadu bohů (přírodního charakteru)
  • uctívali zvířata (kanec, kůň, býk, medvěd)
  • uctívali také rostliny (habr, dub, jmelí)
Druidové
  • kněží Keltů – věnovali se magii, astronomii, přírodní medicíně
  • každoročně se scházeli ke sněmům v Carnutu (Francie)
  • na druida se studovalo až 20 let.

Napsat komentář